Ambiciózní skvadra ústeckých šachistů včera dorazila do Poličky k sehrání 6. kola KP 2 východ. Právě hoši od Tiché Orlice zatím jako jediní drží krok s favoritem skupiny z Lanškrouna. Sebevědomí z hostů doslova sršelo. Např.: „Kolikáté, že to je kolo? Jo, vlastně máme 15 bodů, takže šesté a příště už to bude bodů osmnáct a kolo sedmé.“ Nicméně i v naší sestavě by člověk introverta jen těžko shledal, a tak již před tím, než se na šachovnicích stačily ohřát tradičně nejrychleji rozvíjené kameny, byly zde všechny předpoklady pro kvalitní utkání plné bojovnosti na obou stranách. 

Ani jeden tým nenastoupil v základní sestavě. Zatímco Mareš a Volf vypomáhali ústeckému áčku v důležitém zápase se Zaječicemi (přeci jen by pro ústecké bylo méně příjemné se do KP1 dostat z 2. ligy), tak Polička byla oslabena pouze o marodícího Petra Pospíšila. Naneštěstí nemáme tak širokou soupisku a příležitost v takových případech dostávají naši žáci (a to v případě našeho družstva oproti původním předsezónním předpokladům poměrně často).

Jak už jsem zmínil, Pospyho tentokrát nahradil Jakub Simon, který se na partii příliš nesoustředil, a daleko více ho zaujaly vlastní dlaně. Láďa Kubišta v poslední době září a s naším mladíkem se příliš nepáral. Španělku zahrál aktivně, jednoduchou taktikou si získal floka na d5. Kuba mu navíc dámou ustupoval přesně na pole, kde se to s tempy moc pěkně otevírá a rozvíjí. Pramenila z toho ztráta kvality a za zhruba hodinu a čtvrt bylo vymalováno. Dovolím si jednu poznámku, která se týká všech poličských mládežníků. S Polabinami jsme jedinými družstvy v kraji, která dávají poměrně nadstandardní prostor svým nejmladším v soutěžích družstev dospělých. V případě Poličky se letos jedná téměř o maximální snahu a nebylo pro nás s Adamem před sezónou úplně jednoduché toho docílit. Před osmi lety jsme usilovali o to, aby nás kapitáni vůbec k takovým zápasům nominovali a každý zápas za poličské céčko nebo déčko byl pro nás mimořádnou motivací. A to samé v mládežnických kategoriích, neplatilo, že bychom objížděli každý turnaj a soboty měly plné od října až po květen. Avšak zatím jsme jen v polovině sezóny a příště již nemusí být vše tak „samozřejmé“ jako letos.

Na 2:0 pro hosty zvýšil ústecký pedagog, doktorand, hudebník, redaktor a sběratel návleků Jan Pokorný. Hrála se nepříliš častá pozice Caro-Kannu, s kterou si Ondra moc neporozuměl, hrubě zaostal ve vývinu a bílý si na šachovnici mohl dělat prakticky, co chtěl. A taky že tak činil, zdvojil se na déčku a vyhrál díky zcela zaostalému a zabetonovanému královskému křídlu černého motivem matu na poslední řadě.

Opravdu ne zcela obvyklá partie se odehrála na 6. šachovnici, kde proti sobě usedli náš Martin Buchta a prozatím 100% Petr Jániš. Martin se s tím po zhruba 2 měsíční pauze nepáral a v netradiční anglii (po 1… e5 přišlo ještě 2… f5 s následnou obětí toho pěšce) rozjel pěšcový val f, g a h na rošovaného černého krále. Byl to sice fajn pohled, při letmém pohledu jsem i já věřil, že by z toho Martin mohl něco vytřískat, nicméně už 8. h5 bylo trochu přes rozpočet a chtělo to spíše něco vyvinout, co by se v budoucnosti mohlo i zapojit. Takhle ze zálohy pěšce podporovala jen dáma z d1 a věž z h1. Což už o pár tahů později také neplatilo, jelikož do pozice Martin vrazil i kvalitu VxJh5. Neuvěřitelný, ta počítačová příšera pořád hlásí remis, nicméně to hrají lidi a Martin je v pozici toho, který musí. Po hromadné výměně na g6 však poličskému hráči došel dech a po Vxg1 to podepsal. Partie to ovšem byla mimořádná a dle hodnocení motorů i nad poměry přesná. Dnes ji přidal na ústecký web Honza Pokorný. Takže 0:3

Netrvalo to dlouho a na pětce snižuje Kamil, který kazí dosavadní slušné individuální statistiky  Smolovi. Ten na 1. e4 odpověděl tradičně 1… d5 a kdyby se býval poličský mládežník připravoval, tak by to jistě již před partií předpokládal. Tentokrát to nevadilo, jelikož korouhevský rodák si jistě potřeboval zlepšit sebevědomí po nepovedené extraligové sobotě a kapitán ústecké zálohy mu k tomu výrazně dopomohl. Kritická chvilka partie přišla při výměně na d5, černý dobral věží a vytvořil si tak slabinu na c6. Bílý zaparkoval jezdce na c5, čímž nejen blokoval c6, ale zároveň kobylu nebylo při jediném bělopolném střelci soupeře (z lehkých figur) čím sebrat nebo vyhnat. Kamil to tam pak poslal z obou křídel a taktéž se podepisovalo. 1-3

O další snížení průběžného stavu se postaral Sodík. V zavřeném Caro-Kannu obětoval pika na e6 za blokádu královského křídla. Vyšachováním si černý udělal královskou procházku až na a6 a už jsem jen čekal, kdy i Adam zavěsí. Nicméně to nebylo tak jednoduché, jak to na první pohled vypadalo a chtělo to chvilku trpělivosti (0-0). Ta však nepřišla a Kylar dostal možnost se nadechnout, ovšem s horším časem, což při tak „vyvinutém“ králi nakonec rozhodlo a černý si před velkými materiálními ztrátami raději nechal spadnout prapor. 2-3

Stále prohráváme a dohrávám já, David Sion a Marek Stodola. Můj soupeř nimcovičovu-indickou moc aktivně nepojal, poté jsme něco vyměnili s mírně lepší koncovkou pro mě. Vytvořil jsem postouplého volňase na d3, krytého e4, obsadil věží céčko a čekal, co na to soupeř. Ten si králem pěšce pohlídal, postavil věž na c6 (při dvojpiku b4 a b5) a najednou jsem zjistil, že králem si na c3 asi nedojdu, kvůli neustálým šachům Vc5 a Vc6. Zároveň se mi nechtělo moc opouštět sedmou řadu s věží, nic bych nestíhal a soupeř by mi to minimálně na a7 vybral. Párkrát jsem to tedy zopakoval a počkal, co se bude dít u Davida a Marka. Marek byl vyhraný při dvojici střelců, věži a jezdci proti páru věží a figuře. Poté to převedl do věžovky s volňasem na c sloupci a čekal jsem, kdy tam ten bodík do zápisu dopíše. Bílý to ovšem ubránil, což jsem ani nestihl postřehnout. Stejně tak jsem toho příliš neviděl z partie Davida Siona. Ten měl dvojici střelců a věž proti páru věží, nicméně černý nepříjemně dorážel na pěšce na královském křídle. Po místnosti se rozléhalo, že by to tam mohlo spadnout i Davidovi, nakonec tomu bylo přesně naopak. Do komentáře se snad někdo vyjádří, jak to vlastně bylo.

V tu chvíli (David už dohrál, Marek stále ještě hrál) jsem to začal až příliš lámat přes koleno, ignoroval jsem soupeřovy nabídky smíru a málem jsem na to doplatil. Petr Mareš naštěstí nebyl nejpřesnější při dobírání na e4 a smírem jsme se nakonec rozešli. 3-5

Škoda, určitě tam minimálně celková plichta byla a mrzet nás můžou především nevyužité šance na jedničce a dvojce. Příští kolo si to s ústečáky prohodíme a hostit nás budou pro změnu oni. Rozdávání bodů bylo dost, náš náskok z úvodních kol na nepříliš příznivé pozice v tabulce se začíná ztenčovat a ústecké céčko tak 5. 2. rozneseme na kopytech! 

Tabulka po 6. kole:

Ústecká reportáž #1
Ústecká reportáž #2