Už je to přes týden, co jsme se „zbavili“ nejvyšší soutěže družstev dorostu v ČR. Čas běží, další šachové soutěže čekají a zklamání postupně vyprchá. Co se tedy vlastně minulý víkend ve Vlachovicích událo? Hotel Pavla, nedaleko Nového Města na Moravě, byl 12. - 14. 4. hostitelem 16 nejlepších družstev mládeže v republice. Ti, rozděleni do dvou skupin (podle předchozích výsledků) zde bojovali buď o mistrovský titul, nebo o udržení v soutěži. Radovat se mohl jen jeden, zklamání ze sestupu zavládlo hned u 4 týmů.

Úvodní kolo závěrečného soustředění je v harmonogramu tradičně plánováno již na pátek, což nám kvůli geografické vzdálenosti příliš nevadí (do Vlachovic to máme ze všech účastníků nejblíže). Už nějaký čas před zápasem s Polabinami B jsme se bavili, že půjde o velmi důležité utkání hned na úvod. Tři body v pátek by nás uklidnily a před celým víkendem posunuly do velmi výhodné pozice. Utkání naši hráči bohužel nezvládli. Honzovi Tulisovi se proti Kubovi Cachovi delší čas ve vážných partiích nedaří. Výkonnostní rozdíl se sice postupem času snižuje, obsah partií je daleko více zajímavý, ale ani tentokrát to nestačilo. Na Honzu Česenka si soupeři připravili variantu zahájení, která mu v zimě nesedla, nicméně Honza zapracoval a ze zahájení vyšel nadmíru dobře. V perspektivní pozici však provedl hrůzostrašnou ztrátu dámy (bohužel to za víkend nebylo naposled). Unáhleností prohrál Petr Pospíšil, nekorektní oběť figury řešil Dominik Řezníček správně a v koncovce jednoduše zvítězil. Dlouhou dobu byl vyhraný i David Sion. Vojtu Melichara dostal na půlminutu a věřím tomu, že v tak komplikované pozici by to po delším propočtu (čas na to měl) Davidovi za nedlouho vyšlo. Hrubou chybu na šachovnici, ale i v přemýšlení však udělal náš hráč. Celkově tedy asi až moc krutých 1-5.

Jako přes kopírák situace, kterou jsme museli řešit před rokem. V sobotu už musíme vyhrát, jinak není dále o co bojovat. A hned v ranním utkání s Orlovou k tomu mělo být nejblíže.

V začátku utkání nás uklidnila partie Simony Suchomelové, které vyšla příprava a v pěkné variantě získala vyhranou koncovku. Od této chvíle nám v zápase vychází snad úplně vše, naši hráči postupně získávají velmi dobré pozice nebo se jim daří udržet silného protivníka (David Sion). Obvyklá časovka připravuje o výhru Honzu Tůmu a po závěrečném „fatal erroru“ = ztrátě figury prohrává. Naštěstí se jedná o naší jedinou prohru v zápase. Po vítězství 4-2 nad podobně namočeným soupeřem je zase veseleji.

Odpoledne nás čeká střetnutí s brněnským Durasem. V minulém roce se nám tento klub, nosící jméno slavného českého šachisty, podařilo na domácí půdě porazit a i letos by nás výhra velmi potěšila a prakticky i zachránila.

Po necelé hodince a půl ukazuje Davidovi sílu na jedničce Martin Blahynka. S prohrou na této šachovnici jsme podvědomě byli i srovnaní. Výkonnostní rozdíl soupeřů byl jasný. Bodová kompenzace za tuto šachovnici by měla přijít na 6. desce v souboji dvou mladých žáků. Tulda po zahájení získal perspektivní pozici, kterou však příliš neocenil a po výměně dam se role pomalu otočily a najednou náš hráč musel bránit horší koncovku lehkých figur (teoreticky snad i prohranou, ale jistě by to předvedli snad jen hráči mistrovských tříd). Honza Tůma a Petr Pospíšil získaly vyhrané koncovky, realizace však byla příliš pomalá nebo dokonce neúspěšná. Soupeře tedy nevyvedlo vůbec nic z míry. I Simona se dlouho držela, po přehlédnutí ztráty pěšce však začala bojovat o remízu. Když zápas ještě vypadal zajímavě, tak jsme u Honzy Česenka museli nabídnout remízu, jelikož pravděpodobnost prohry byla daleko vyšší než naopak. Prohráváme opět 2-4 a o výsledky rozhoduje především nezkušenost našich hráčů.

Před posledním nedělním kolem se dostáváme do situace, kterou už nemáme ve vlastních rukou, Pokud Klatovy porazí Orlovou a my uděláme 3 body proti slabému Havířovu, tak stejně skončíme na 1. sestupové pozici. Sestava Orlové však opticky vypadá o něco silněji, což nám dává jisté naděje. Nejdříve však každý musí začít u sebe, a pokud tady nastane „průser“, tak bohužel není co řešit.

Havířov na srazu disponoval velmi silnými 2 šachovnicemi. Za nimi však byl rozdíl hned několika tříd ve výkonnosti. Stačilo zvítězit 3,5 a pak jít do 3. patra sledovat Orlovou s Klatovy. Bezpečně vítězí Petr a Simona asi po 45 minutách utkání. Dále se to však komplikuje. Tulda sice získává figuru, ovšem za zpomalení vývinu a trochu mu „fouká“ na nerošovaného krále. Možná kdyby se chvíli zastavil, propočítal pozici po zisku figury a pokusil se slabšího soupeře přehrát později. Ale to už jsou jen možná, kdyby, prostě kecy v kleci. Neuvěřitelné věci se však dějí u Honzy Tůmy. Nejdříve v pohodě získá pěšce, jezdce, který materiál získal, tam však nechává stát a soupeř si ho hned v následujícím tahu dobírá. David Sion se snaží všelijak šejdit, mlžit atd., ale na mladého KM to snad ani působit nemůže. Honza Česenek se pouští do zcela nepropočítaných kombinací, aby na jejich konci zjistil, že je díky stejnému motivu jako v pátek zase bez dámy. Honza Tulis po nepřesné obraně taktéž prohrává. 2,5 - 3,5 Havířov na závěrečném srazu vítězí až s námi! Výsledek druhého utkání je 3:3, to nám je však houby platné. Na udržení jsme určitě měli. Rozhodla nezkušenost a taktická zápasová nevyspělost našich hráčů.

Tabulka:

Avšak upřímně si musíme přiznat, že v současné době nedisponujeme takovými možnostmi, které by nám umožnily hrát soutěž delší čas a dosahovat třeba i lepších výsledků. To by v nedaleké budoucnosti mohli však změnit naši starší a mladší žáci, kteří teď poznají, jaké je to být na „1. koleji“ a mít částečnou zodpovědnost za prezentaci oddílu.

Hodnocení jednotlivců provádět nebudu, základně jsme si vše vyhodnotili na místě. Každý ví, jak svým přístupem pomohl nebo nepomohl týmu, co potřebuje ve své hře zlepšit a co pro to dělá nebo nedělá.

Loučíme se tak najednou s ročníky 1996 a 1997 (David Sion, Petr Pospíšil a Honza Tůma) a i se Simonou Suchomelovou, která za nás ochotně v extralize hostovala. Všem za dlouhodobou reprezentaci oddílu děkujeme a přejeme hodně zdaru v dalším šachovém zápolení!

Databáze soutěže