Po úterních pedagogicko – psychologických státnicích doháním resty všude, kde se dá, a tak se konečně dostalo i na zhodnocení naší účasti na letošních 51. Šachových Zaječicích alias MČR družstev starších žáků a dalších turnajů. I letos jsme na Seč vyslali 2 družstva a obsadili jsme turnaj jednotlivců. Bohužel však momentálně nedisponujeme parťákem pro Adama Švandu, se kterým by Adam mohl bojovat na MČR nejmladších dvojic.

Do Seče jsme dorazili tradičně v sobotu ráno. Na presenci bylo tentokrát trochu živěji než obvykle. Kolega Buk z Buštěhradu lítal ze sálu do kanceláře se slovy: „Večer nemáme, kde spát!“ Organizace ubytování se letos skutečně pořadatelům příliš nevydařila. Důkazem toho je i reportáž Nicoly Lužíkové z Velkých Losin. My jsme však žádné problémy nezaznamenali. V poklidu jsme se odebrali vybavit do srubů, ve kterých bylo chladněji než obvykle, ale oproti 1. noci na listopadovém MČech do 10 let to byla hotová výheň. I tak si ale někteří naši mládežníci odvezli menší nachlazení. Je stále víc poznat, jak celý areál pozvolna „chátrá“, a jsem zvědav, jak to zde bude vypadat tak za 7-10 let.

Pojďme ale k turnaji. Turnajové cestě našeho A týmu bych se rád věnoval podrobněji. Složení týmu bylo letos jednoznačné: Česenek, Feltl, Ambrožová, Nešpor, Tulis a Švanda. Velká škoda byla onemocnění Lukáše Pavlíčka, který měl být v sestavě áčka také. Při tvorbě sestavy jsem odměnil i některé hráče za nedávné dobré výkony.

V 1. kole jsme narazili na zálohu Mostu, která nám nečinila výraznější problémy, jen Lucka padá na čas, a tak se nám nepodařilo dát kanára. Ale i tak přesvědčivé vítězství, na úvod vhodné pro posílení sebevědomí hráčů. 5:1

Jak už to ve Švýcarech bývá, toto vítězství nás posunulo k úplné špičce turnaje, a to konkrétně na 4. stůl, kde naším soupeřem byl Duras Brno.

S tímto týmem máme v posledních letech nadstandardně dobré vztahy. Hráči Durasu jsou ke každému zápasu velmi dobře takticky připraveni a plni bojovnosti. Rozhodně nás nepodcenili a i díky tomu nás nakonec celkem spolehlivě porazili. Jako první jsme se ujali vedení my. Honza Tulis přehrál matně hrajícího Martirosyana. Na ostatních deskách to vypadalo taktéž velmi nadějně. Honza Česenek získal s Blahynkou kvalitu atd. Tento optimismus je však nutné v soutěžích mládeže vždy krotit a znovu jsem si to potvrdil. To, že prohrajeme 1:5 je však možná až dost kruté, na druhou stranu to však svědčí stále o velké nezkušenosti našich hráčů, což potvrzují i 2 pády praporku v tomto zápase.

Utkání s Libercem B se povedlo podstatně lépe. Postupně slabší hráče přehráváme, jen Ondra Švanda nestíhá dát jednotažec a padá mu praporek. Tohle pomalu už zavánělo sázkou, kdy to bude bez pádu. 5:1

Do 4. kola nastupujeme proti hratelné Praze – Smíchov. Hned v úvodu však nezvládá svoji úlohu Honza Tulis a prohrává se slabší soupeřkou. Naopak bez problému své soupeře přehrávají Ondra Švanda a Kuba Nešpor. Po čase dodává i celkový 3. bod Lucka. Na prvních dvou šachovnicích tak nabízíme remízy. Hodí se dostat soupeře trochu pod tlak. Ti logicky nepřijímají ani další nabídku. Patrik nakonec mírně horší koncovku neudržel, nesmyslně opakoval tahy a prohrál. Honza Česenek si počínal asi nejjistěji za celý turnaj a výhodu spolehlivě uplatňuje. 3,5:2,5

V 5. kole byl naším soupeřem Most A. Rychle prohrává Patrik, kterému se nepovedlo zahájení. Kompenzuje jej však Kuba, který naopak v pohodě vítězí. Honza Česenek po čase domlžil s Vykoukem. Na 2-2 upravuje Ondra, kterému Polanský daroval figuru. U Lucky se partie otáčí ve prospěch soupeře a končí to opět pádem praporku. Honza Tulis ve střední hře prošel kolem vítězného pokračování a v koncovce 2 pěšců s aktivnějším králem proti jezdci a pěšci soupeře i přes velké úsilí víc než půlbod nevydoloval. 2,5:3,5

Ve večerním 6. kole se dostáváme zpět do druhého sálu. „Vyzyvatelem“ je Lípa B. Pohodové vítězství kazí ztráta dámy Kuby Nešpora, který se s ní přišel pochlubit i Sodíkovi. Moc profesionální to nebylo a příště to jistě odměníme nejméně střídáním. 5:1

Po večeři se toho příliš dělat nedalo, jelikož stále dost intenzivně pršelo. Tak jsme si na pokoji zahráli několik deskových her a před 22:00 hod. šli spát.

Po snídani jsme se v 7. kole střetli s MŠS Interchess. Frýdecko-Místecký tým nás po zásluze potrestal. Remízu uhráli Ondra Švanda a Kuba Nešpor. 1:5

V předposledním kole jsme svedli nelehké utkání s Humpolcem. Trochu překvapivě přichází po zahájení nabídka remízy na jedničce, kterou po výhrách na posledních dvou deskách přijímáme. Mohla by totiž být rozhodující. Po delším boji prohrávají Patrik a Lucka. Naopak Kuba realizuje výhodu. Takticky jsme toto utkání zvládli dobře. 3,5:2,5

Před posledním kolem je naše situace podobná jako v předchozích letech. Máme 5 výher a 3 prohry a čekáme na přijatelného soupeře. To se letos povede. Řevnice A jsou mírnými favority, ale soupeř je to určitě hratelný. Pokud vyhrajeme, můžeme se s tímto mladým týmem dostat na 11. místo, což by bylo dosavadní poličské historické maximum v Zaječicích. Naši hráči však působí naprosto odevzdaně. Za naprosto odevzdaný výkon po zásluze prohráváme 1,5:4,5, kdy vyhrál Ondra Švanda a remizoval Honza Česenek. Prohru korunují 2 pády na čas.

Bereme tak tradiční umístění posledních let na hranici druhé a třetí desítky (22. místo). Slabší týmy sice v pohodě porážíme, ale s absolutní špičkou si naši reprezentanti nevědí rady. K tréninku je potřeba přistupovat daleko zodpovědněji. Pro někoho může být následující věta takovým klišé. Tam se pak ovšem ukazuje, že své přípravě příliš nerozumí nebo spíš nechce rozumět.

Velmi pěkně o tom hovoří v aktuálním pořadu V Šachu GM Viktor Láznička. Šachový trénink je v otázce vlastní motivace specifičtější než u ostatních sportů. Někteří se domnívají, že dobrých výsledků jde dosáhnout i bez něj. I s prakticky nulovým tréninkem se nějaký ten čas (klidně i rok) dá udržet momentální výkonnost, nikoliv forma. Z dlouhodobého hlediska je to však i v královské hře zcela vyloučeno. Třeba v hokeji bude mít i měsíční odtržení od puku velký vliv na hráčovu techniku. Mladý průměrný šachista bere otázku své výkonnosti asi jako ve škole, když většina třídy dostane za 5 a on je mezi nimi a pak to doma zdůvodňuje. Jisté podobnosti v přípravě v našem sportu a školy sice vidím, liší se však zejména u cílů, kterých je možné dosáhnout.

Dalším z faktorů letošního neúspěchu byla i malá bojovnost našich hráčů. Všichni sice tvoří velmi dobrý kolektiv, ale jakmile sednou za šachovnice, nestanou se z nich vítězné saně, ale mírumilovní beránci. Bez porážek nejsou výhry. Nádherně to bylo vidět na některých hráčích letošních vítězů z Polabin. Ač několikrát stáli nad propastí neúspěchu, jejich hráči i pomocí zdravé bojovnosti dokázali až nestatisticky urvat 3 body na stranu pardubického týmu.
 
Máme mladý tým, dokonce se výrazně zlepšil počet i kvalita náhradníků, takže v sezóně bude z čeho vybírat k jednotlivým zápasům. Jestliže však někdo věnuje jakýmkoli jiným aktivitám daleko víc času než šachu, tak je něco špatně. Pokud se tedy okamžitě nezačne zlepšovat přístup našich hráčů, nezačnou na sobě pracovat a nepůjdou za stanovenými cíly, tak ten kdo odejde od poličského mládežnického šachu, budeme my dva s Adamem. Čas, energie a peníze investované do hráčů, kteří přešlapují na místě, nám za takové výsledky nestojí. Proto i od nás v následující sezóně očekávejte zvýšenou aktivitu, více možností, nabídek atd.

Z výkonů jednotlivců lze pochválit jen Ondru Švandu, který hrál na 6. šachovnici. 6,5/9 se tu musí očekávat, nestihl dát mat ve 3. kole. Jedinou a zaslouženou prohru si připsal s Masákovou. Z toho však není třeba dělat vědu. Průměr uhráli Kuba Nešpor a Jan Česenek. Pevnou 1. desku jsme měli jen jednou v osobě Davida Siona. Pryč jsou doby, kdy z Patrikových očí vyzařovala obrovská zarputilost. Na dvojce byla jeho situace sice nelehká, ale pořad porazil pouze 3 slabší soupeře a nic víc. Lucka je na tom podobně, akorát ještě ztratila i partii se Škuthanem. Pokud současné tempo tréninku minimálně udrží, tak za rok se jí povede určitě lépe. Jsem zvědav.

Co se týče béčka, tak pochvalu za předvedený výkon zaslouží Michal Simon, který na 1. desce uhrál 50% a s výkonem 1404 může být spokojen. Stejně bodů uhrál na trojce i Adam Švanda a i on tým táhl. Stejně bodů měl i Dan Brokl, porážel však úplné začátečníky. Potenciál tu je, práce však chybí. Ostatní zahráli pod své možnosti nebo výrazně pod své možnosti. Šachy člověku v normálním životě v lecčem pomohou. Pokud to vezmu v potaz a budu v nich chtít být i úspěšný, tak se dá začít kdykoli. Pokud to však takto nevidím, tak je určitě lepší věnovat se něčemu, co mě baví víc.

Béčo zabralo především v závěrečných kolech mistrvství, porazilo 2 slabší týmy a konečné 46. místo (o 4 lepší než nasazení) je dle mého názoru jejich maximem.

V turnaji jednotlivců se našim zástupcům moc nevedlo. Případné hodnocení nechám na nich samotných.

MČR družstev starších žáků
Turnaj dvojic
Turnaj jednotlivců