Ve dnech 14.-16. 6. jsme se zúčastnili MČR družstev mladších žáků v Táboře. Po 9 kolech jsme jako 10. nasazení stanuli na stupních vítězů a na hrudích našich hráčů se třpytila bronzová medaile. Náš tým jako jediný ze všech účastníků MČR neprohrál a docílil tak historického úspěchu ze soutěží družstev mládeže! 

Do Tábora jsme vyrazili v pátek dopoledne v herní sestavě: Ambrožová, Švanda O., Pavlíček, Kupsa, Simon a Švanda A. Mezi přeborníky Pardubického kraje tak došlo jen ke kosmetické úpravě na pozici hosta, kdy Aničku Vítovou, která byla pro MČR domluvená již s Lípou, nahradil lanškrounský Matěj Kupsa. Samotná cesta probíhala v pohodě, zastávka na oběd nebyla jen vhodným, ale i nutným řešením. :) Pořadatel dopředu avizoval, že dopravní situace v samotném městě není jednoduchá, což se potvrdilo, ale řidiči to zvládli na jedničku. 

Po presenci jsme se odebrali ke vzdálenému internátu místní technické školy, kde jsme po delším předturnajovým rozmlouvání s pořadatelem nakonec byli ubytovaní. K tomu bych se chtěl ještě vrátit, protože celková organizace turnaje byla letos opravdu chaotická. Nepovažuji za šťastné, když pořadatel přijme přihlášku a platbu na ubytování v Hotelu Dvořák a pak o týden později napíše, že přednost v ubytování dostala družstva z KP, které se hrály dřív anebo nejrůznější spřátelená družstva. Následné vyjednávání o internátu, kde některé pokoje byly snad zamluvené i družstvem, které svůj KP ještě ani nehrálo, jsem považoval za vrchol neprofesionality. Pokud bude nějaké příště, tak si v Táboře jistě budeme hledat alternativní ubytování.

Kladem turnaje byly opravdu reprezentativní prostory Hotelu Dvořák, které si královská hra zaslouží. První kolo nezačalo dle propozic, ale asi se 40 minutovým zpožděním. Hlavní rozhodčí turnaje, FA Michail Koreček, se sice omluvil za „zkrat techniky“, bylo za tím ovšem neuvědomění si faktu, že průměr základní sestavy je něco jiného než průměr prvních 6 hráčů, což by soutěž naprosto znehodnotilo (pozn.: na soupisce mohlo být až 20 hráčů, vymezit se však muselo 6 hráčů základní sestavy – stejně jako v ligových soutěžích družstev dorostu). Nesprávně nasazeno bylo 2. kolo, kdy nedošlo k setřídění startovní listiny, na což je upozorněno v článku na webu JMŠS.

V 1. kole jsme jako nasazené družstvo čelili ŠK Veselí nad Lužnicí. I když jsme vyhráli, tak jsem se samotným průběhem zápasu nebyl vůbec spokojen a v jednu chvíli jsem „povinné“ 3 body ani neviděl. Je dost možné, že naši hráči byli ještě unaveni z delší cesty a tudíž nedostatečně koncentrovaní. Některé pozice se však v druhé polovině zápasu zlepšily a 3,5 partiových bodů jsem tam viděl. 3,5:2,5.

Od této chvíle už všichni dřeli na 100%. Pomohl k tomu z části možná i zápas s nejvýše nasazeným a především krajským konkurentem z Polabin ve 2. kole.

Pardubický tým oproti krajskému kolu vydatně posílil, zatímco my podle průměru trochu ubrali. I tak však byl náš soupeř hratelný a to především přes poslední dvě šachovnice. Soupeřka Michala Simona dostala zřejmě za pokyn, že půlka = cihla zlata, po zahájení partie vyslovila několik nabídek remízy a zhruba po 10. tahu Michala pochopila, že na MČR je nejlepší hrát a získávat tím další zkušenosti. Na šesté Adam získal v průběhu 2 věže a ačkoliv ukvapeně jednu z nich ztratil, soupeř se mu vzdal. Polabiny srovnaly z prvních dvou šachovnic. Lucka si s Pecháčem zahrála pěknou a jistě i obohacující partii. Ondrova pozice s Matějem Půlpánem byla po zahájení zhruba v rovnováze, pak se ovšem náš hráč pasivitou dostával do stále horší pozice a byl postupně přehrán. Na třetí desce Lukáš pěkně přehrál Tomáše Ludvíka, nicméně za cenu zhruba o 2,5 minuty horšího času. Na 4. šachovnici zase Ondra Cach přehrál Matěje Kupsu a jen za cenu velké hrubky dovolil Matějovi pomýšlet na remízu v dámské koncovce. Lukáš si s kvalitou víc v časovce nepočínal zrovna nejjistěji, partie mohla skončit jakkoliv, a tak jsme přijali druhou nabídku remízy. Matěj ve výše zmíněné koncovce získal pěšce na a2, když mu předtím byla odmítnuta nabídka remízy. Poté se Ondra hluboce zamyslel nad dalším postupem a přišel trochu nefér zásah od polabinského kapitána, který byl v podobných formách k vidění na Seči nebo na krajském kole v Lanškrouně či dokonce minulý rok v Olomouci. Naši hráči byli a budou poučeni a příště budou náležitě reklamovat. Podobná situace nastala i v posledním kole s Frýdkem, nechci to však detailněji pitvat. Zápas skončil remízou 3:3. 

Pateční večer patřil návštěvě centra města, kde probíhal doprovodný program k současně probíhajícímu MČR v atletice. Poté jsme si před internátem zahráli míčovou hru a děti šly spát.

Každé ráno by se mělo zahájit dobrou a vydatnou snídaní. Ta naše, která nás stála 50,- Kč, tomu zdaleka neodpovídala. Pokud na ni čekáte cca 20 minut, sháníte ošatky s pečivem a na stůl vám donesou 3 kolečka gothajského salámu a 2 plátky sýru neznámých kvalit s kostkou másla a dvěma měsíčky jablka, tak člověk neví, jestli se skutečně nachází ve čtyřhvězdičkovém hotelu. Vrcholem bylo, když se to samé opakovalo i v neděli (místo jablek bylo rajče s okurkou!). Kdo ví, jestli to samé dostala na stůl i bývalé hvězda našeho desetiboje, Tomáš Dvořák?!

V sobotu ráno jsem navíc na svém vybíjejícím se mobilu našel i několik sms, ve kterých se mě rodiče a přátelé ptali, jak se nám vlastně daří. Aktualizace výsledků na chess-results byla tragická! V pátek večer vůbec nic (však ono se taky pomalu začalo hrát až od soboty) a v sobotu večer se to celé opakovalo (5 kol je náročných pro všechny). Pokud se dostatečně náš sport neprezentuje přes mládež i v takových detailech, to se pak ale nedivte, že na stůl dostáváte snídaně v celkové hodnotě maximálně 15,- Kč! Možná to vypadá, že jsem až moc kritický, ale takové chyby se můžou dle mého názoru stát rozhodčímu 2. třídy, nikoliv však mezinárodnímu FIDE rozhodčímu, jde jen o jeden klik v programu! (jen pro srovnání – v Olomouci dvojice Biolek - Hurta vše zvládala dle časového rozvrhu a s naprostou jistotou).

V sobotním 3. kole jsme hráli proti velkému překvapení turnaj – Říčanům. Ty jako 13. nasazení dokázaly čelit soupeřům na předních stolech. Zápas skončil 3:3 a moc si z něho už nevybavuji. Asi jsem byl rozladěn ještě ze snídaně. :) Za kratší konec jsme však netahali.

V dalším kole nás čeká PORG Praha. Spolehlivě vyhrává Adam, který poráží zřejmě vnuka bývalého prezidenta Klause. Hrobníkovi z lopaty unikl Matěj, který s „fůrou“ figur na šachovnici a s horší pozicí dává soupeři mat. Naopak vyhranou koncovku nezvládá Lukáš, obětuje koně, prochází kolem remízy a nakonec nešťastně partii ztrácí. O remíze rozhoduje Ondra, který přehrál Sofii Přibylovou. 3:3

Před obědem si střihneme 6 partiček ještě se Sokolem Kobylisy Praha. Přesvědčivě vítězí Michal a Lucka. Remízu bereme u Matěje a Lukáš vyhrává různopoláky. 3,5:2,5 

Na oběd jdeme s vědomím, že v 6. kole dojde k dalšímu krajskému derby, budeme čelit Hlinsku. Zápas to byl jednoznačný a pro soupeře až příliš krutý. Hlinsko mělo výhru na 5. šachovnici, kdy Michal Simon měl sice figuru navíc, ale soupeř měl kompenzaci v hromadě pěšců, kteří směřovali k proměně. Michal mlžil, mlžil a nakonec „vymlžil“ 2 pěšce a nakonec vidličku na krále a věž a ostatní pěšce už s přesností vysbíral. Další partie se našim hráčům tentokrát nadmíru povedly a byl z toho kanár. 6:0

V posledním sobotním kole jsme na 3. stole bojovali s Táborem. Souboj středověkých měst skončil zaslouženou remízou. 3:3

Podvečer patřil návštěvě místního Muzea lega. Večer se odpočívalo a hodnotilo naše průběžné 8. místo. Já byl naprosto spokojen, jelikož umístění do desítky a zisk dalšího postupového místa pro náš kraj na další ročník, patřilo mezi mé předturnajové cíle.

Zároveň jsem si byl však velmi dobře vědom slušných možností družstva, které by vedly k medaili. Velmi pravděpodobná však byla nedělní cesta přes pražskou Bohemku a Beskydskou šachovou školu.

Jediná změna v ranní snídani byla v tom, že vše již bylo nachystáno na stolech a tím se průběh výrazně urychlil. Někteří před partií stihli i krátkou procházku.

Zápas s klokany byl znovu velmi dramatický. Soupeři byli vyrovnaní na všech šachovnicích. K vítězství pomohla 100% výsledek z posledních dvou desek, kde naši hráči přehráli devčata Kořenova. Matěj pak podruhé na 20 s zachraňuje dámskou koncovku, což byl asi klíčový moment tohoto zápasu. Na 2. a 3. šachovnici pak z pozice síly remizujeme a tím vítězíme nejtěsnějším možným rozdílem 3,5-2,5.

V tuto chvíli naše šance na medaili radikálně vzrostly, což si uvědomovali i diváci doma „u obrazovek“. Sodík se totiž v pátek Ondrovi posmíval, že sedí u notebooku a pořád mačká na chess-results F5 (aktualizaci stránky, která stejně nebyla), po nedělní výhře v předposledním kole mu však zavolal, jestli může přijít mačkat F5 s ním. :D

Nejvíce pravděpodobným soupeřem je Beskydská šachová škola a skutečně tomu tak je.

Velmi rychle prohrává Adam, který toho moc na svého soupeře nevymyslel. Stav srovnává Matěj, kterému v mírně horší pozici leze soupeřův král až do matu. Chyby soupeřky v koncovce trestá Michal a vedeme 2:1. Poté se dlouho hraje na prvních třech šachovnicích. V časové tísni a nejasné pozici padá Lucka. S pěšcem méně a časovce se brání i Lukáš, který si nestačil před časovkou „odskočit“, poté ztrácí další pěšce a prohrává. Ondra získal vyhranou pěšcovku a zápas skončil remízou 3:3, která pomáhá soupeři ke stříbru. U nás to však dlouho vypadá znovu na 4. místo, což mi po zadání ne všech výsledků a zanechání špatného pomocného hodnocení do Swissu, potvrzuje i u nás doma sedící duo trenérů. V Táboře je však vše nastaveno správně a dokonce s větší rezervou získáváme vysněnou bronzovou medaili!

Všem hráčům za ni patří obrovský dík! Hodnocení jednotlivců je zcela zbytečné, jelikož se naši hráči v klíčových chvílích velmi dobře doplňovaly a fungovaly jako tým. Jako jediní neprohráli žádný zápas, k čemuž jistě přispělo i zmíněné týmové pojetí a od 2. do 9. kola 100% koncentrace na partii.

Samotné vyhlášení se pořadatelům povedlo. Nejlepší družstva dostala odpovídající pohár a medaile. Připraveny byly i pěkné věcné ceny.

Náš kraj tak v Táboře zcela dominoval, jelikož obsadil 2 místa na stupních vítězů, když Polabiny MČR vyhrály! Gratulace i do Pardubic!

V závěru bych chtěl poděkovat celému „realizačnímu týmu“, tj. rodičům a trenérům, kteří k úspěchu napomohli taktéž velkou měrou!

Úspěšný víkend se všem zúčastněným jistě na dlouho vryje do paměti. Nyní je však potřeba tvrdě pracovat dál, abychom jednou naplnili naše dlouhodobé cíle.

Foto: © Vlastimil Ambrož, Zdeněk Cach a David Schaffer

Video z vyhlášení: © David Schaffer

Vítěz MČR družstev ml. žáků 2013

 Druhé a třetí místo na MČR družstev ml. žáků 2013

Web pořadatele
Výsledky