Přesně do těchto dvou slov mohou formulovat poličští mládežníci své úvodní „vystoupení“ v 1. lize dorostu, což rozhodně nemůže říct každý, např. Josef Váňa v cíli 123. Velké pardubické. V Kuněticích u Pardubic se jim totiž podařilo zvítězit ve všech 4 zápasech, a to i dost výrazným skóre. Po sestupu z extraligy jsme tak potvrdili pozici týmu, který by měl hrát na špici 1.LMDs. Zajímavost na úvod: po 1. srazu letošní sezóny máme už o tři body více, než náš B tým za celou loňskou sezónu, který se nakonec neudržel a spadl jako tým s nejhorší bilancí z 9. míst ligových soutěží! Je tedy dost pravděpodobné, že jsme se už zachránili! A pak, že výměna kapitána (trenéra) nepomáhá! :)

Zatímco já jsem realista, který jde zápas od zápasu, najdou se v poličském dorosteneckém okruhu už i tací, kteří by se na konci rádi vyfotili s nejcennějším pohárem (pozn. pro činovníky ŠSČR pohárkem). Jedna bába povídala, že v nejmenovaném sklepě dokonce viděla vyskládaných 7 sudů poličského lahodného moku?!

Ale nechme těch spekulací, o našich šancích rozhodne už nejbližší prosincový a zároveň domácí sraz 1. ligy, kdy hostíme družstva královéhradeckého kraje z 1. poloviny tabulky - Jičín a Lípu. To bude ideální konfrontace. Bude to první větší „zatěžkávací“ zkouška pro naše mladé družstvo.

Vraťme se ale do Kunětic.

Příprava začala samozřejmě už před víkendem, v pátek byla okořeněná o přednášku našim mládežníkům na téma: Co si k vám někdo může a nemůže dovolit na šachovnici nebo mimo ni! Vzal jsem to podrobněji, možná až moc obsáhle, ale je to především tím, že negativních případů a někdy až vyloženě nesportovních neustále přibývá a tohle je jedna z účinných cest, jak „pokusy“ některých protihráčů co nejvíce minimalizovat. Znovu opakuji, co jsem řekl dětem na začátku i na konci: “Nejhorší je strach z reklamace, trapně nakonec bude soupeři, především dospělému!“ Ondra Švanda si to vzal k srdci a o víkendu reklamoval, kde co. :D

Teď už doopravdy k sobotnímu srazu:

Sál hostince U Přívozu v Kuněticích (foto:D. Schaffer)

V 1. utkání nás prověřily domácí Polabiny C v oslabené sestavě, kdy u několika hráčů bylo jasné, že nastoupí v extralize a k nim se přidal ještě i Martin Bureš. „Děravého“ soupeře jsme tentokrát v poklidu přehráli. Jen na dvojce zůstali „různopoláci“ a na 3. šachovnici Kuba Nešpor zvítězil především díky větší porci zkušeností. V zahájení totiž získal po ne úplně šťastné oběti Honzy Nešpůrka figuru, kterou pak v přechodu do koncovky zase ne úplně šťastně vrátil zpátky. Snad již v domácí analýze přišel na to, jak měl proniknout do pozice černého. 5,5-0,5

Po obědě nás čekal nováček soutěže – ŠK Ústí nad Orlicí. Utkání to nebylo moc jednoduché a vysoká prohra je pro soupeře trochu nespravedlivá. Prapodivně v zahájení manévroval lehkými figurami Tulda, Kuba to taky urval až v závěru a Honza Česenek se místo hry na dámském křídle měl více zamyslet nad obranou královského křídla, kde Vaškovi Grundmanovi ponechal „mraky“ času na to, aby to tam zcela zdemoloval. Kromě Vaška na hře většiny ústeckých mladíků již delší čas pozoruji jeden paradox: hrají útočně až agresivně, když to snad ani není třeba a naopak, když by se nějaké to „postrašení“ soupeře hodilo, tak se spíš brání. 5-1

S 6 body se tak domů jelo příjemně.

Ráno jsme zahájili s Rychnovem nad Kněžnou. I po těch 4 letech rychnovským stále nemůžu zapomenout, jak nás tehdy „vyšoupli“ z ligy domluvenou remízou v zápase rezerv s Libercem, o čemž se pak v „městě bílých tygrů mluvilo i v MHD“. I přesto, že tehdejší vedoucí u rychnovského dorosteneckého šachu už dávno nefiguruje a na konci léta opustil i jednoho z našich krajských „soupeřů“. Proto pro mě byl výsledek 6:0 jejich letošnímu A týmu zase takovým malým zadostiučiněním. Nejvíce se na výhru „nadřel“ Ondra, který soupeře lehce vypustil v zahájení, pak celou střední hru bojoval a po několika velkých chybách soupeře v koncovce nakonec zvítězil. 6-0

Zhruba tady jsem se chtěl zmínit o tom, jak nám Michal Novotný líčil remízu (bohužel další nečekanou ztrátu) polabinského áčka v souběžně hrané extralize dorostu. Michalovi se ten kontext více než nepovedl a mohl by z toho být i vtípek měsíce, ale není to moc vhodné. Snad už je to u Martina L. ok.

Honza Česenek hájí v letošní sezóně 1. šachovnici poličského družstva (foto:D. Schaffer)

Odpoledne nás čekalo asi nejtěžší utkání víkendu – s rezervou pražské OAZY. OAZA však také nepřijela kompletní (Němcovy byly nominovány do extraligy), a tak z toho bylo nakonec taky poměrně jasné utkání. Rychle jsme zezadu vedli 3:0, a když se blížil 4. bod u Kuby Nešpora, takticky jsme v rovných pozicích přijali na předních šachovnicích remízy a hurá domů s plným počtem bodů! 5-1. Současně se při našem odjezdu jela Velká pardubická, tudíž průjezd krajským městem byl pro polovinu výpravy absolutně bezproblémový.

Tabulka (po 4. kole):

      zdroj: Databáze ŠSČR